Protože bylo zjištěno, že vodíková terapie je prospěšná pro léčbu zánětu a oxidativního stresu u lidí, zdá se užitečné vyhodnotit účinky exogenně podávaného vodíku jako prvku v bezprostřední léčbě měkkých tkání souvisejících ze zranění způsobeným sportem. Hlavním cílem této studie bylo prozkoumat účinky 2týdenního podávání vodíku na biochemické markery zánětu a funkční zotavení u profesionálních sportovců mužského pohlaví po akutním poranění měkkých tkání.

Během sezóny 2013 (od března do května) bylo přijato 36 profesionálních sportovců, kteří byli během prvních 24 hodin po zranění vyšetřeni certifikovaným specialistou na sportovní medicínu. Subjekty byly rozděleny do 3 náhodně přidělených studií.

Ti v kontrolní skupině dostávali tradiční léčebný protokol pro poranění měkkých tkání. Subjekty v první experimentální skupině se řídily stejnými postupy jako kontrolní skupina, ale s dalším podáváním perorálních tablet bohatých na vodík (2 g denně) během studie. Subjekty ve druhé experimentální skupině také dodržovaly postupy kontrolní skupiny s dalším podáváním v průběhu studie jak perorálních tablet bohatých na vodík, tak lokálních obkladů bohatých na vodík (6krát denně po dobu 20 minut). 7- 14 dní po základním testování v době úrazu byli účastníci vyhodnoceni.

Bylo zjištěno, že orální a lokální vodíková intervence zvyšuje pokles viskozity plazmy ve srovnání s kontrolní skupinou (P-0,04). Mezi těmito 3 skupinami byly nalezeny rozdíly pro obnovu rozsahu pohybu: orální a lokální vodíková intervence vedla k rychlejšímu návratu k normálnímu kloubnímu rozsahu pohybu pro flexi i extenzi poraněné končetiny ve srovnání s kontrolní intervencí (P <0,05).

Tyto předběžné výsledky podporují hypotézu, že doplnění tradičních léčebných protokolů je potenciálně účinné při léčbě poranění měkkých tkání u profesionálních sportovců mužského pohlaví.

Studie k přečtení zde.