Terapie vodíkem k ošetření chronické obstrukční plicní nemoci? Rozhodně ano.

Chronická obstrukční plicní nemoc CHOPN) postihuje odhadem 63 milionů lidí na celém světě. Nemoc je heterogenní, což znamená, že může být způsobena mnoha příčinami. Vzhledem k složitosti v současné době neexistuje žádný lék. CHOPN je charakterizována jako částečně reverzibilní (vratná) a zvládnutelná. Akutní zhoršení CHOPN, AZCHOPN, je častou příčinou hospitalizace, pobytu na jednotce intenzivní péče anebo úmrtí. Terapie jsou tedy primárně paliativní a jsou podávány ve stádiu vážného onemocnění. Standardní léčba zahrnuje hlavně bronchodilatátory, neinvazivní ventilaci (NIV) a kyslíkovou terapii.
Nedávno se na povrch dostala dvojitě zaslepená randomizovaná, kontrolovaná studie výzkumu porovnávající účinnost vodíkové/kyslíkové terapie s terapií samotným kyslíkem. Primárním cílem studie je porovnat účinnost terapie směsí vodík/ kyslík s terapií samotným kyslíkem u pacientů s AZCHOPN. Sekundárním účelem bylo posoudit jeho bezpečnost a snášenlivost. Studie zahrnovala 108 pacientů starších 40 let, kteří splňovali specifická kritéria a skóre BCSS alespoň 6 bodů. (Dýchavičnost, kašel a stupnice hlenu) Dvojitě zaslepená studie vyžaduje, aby účastníci ani experimentátoři nevěděli, kdo dostává konkrétní léčbu; čímž se snižuje a předchází ke zkreslení výsledků a placebo efektu. Směs vodíku a kyslíku je zkouškou intervenční skupiny a kyslík je zkouškou kontrolní skupiny. Kontrolní studie jednoduše zahrnují dříve známé lékařské efekty, v tomto případě kyslíkovou terapii pro AZCHOPN. Kontrolní studie je standardním základem, se kterým je srovnávána nová intervenční léčba; čímž se vytvoří koncové body účinnosti pro rozhodnutí.
Primárním cílovým parametrem účinnosti je změna v základním skóre BCSS 7. den; vyšší skóre indikovalo větší závažnost (0-12). Intervenční skupina dostala plynný vodík/kyslík přes nosní masku, průtok 3,0 l/min a objemový poměr vodík/kyslík 2: 1. Kontrolní skupině byla podávána léčba vzduchem/ kyslíkem přes nosní masku při průtoku 3,0 l/ min a poměru vzduch/ kyslík 2: 1. Sekundárními cílovými parametry byla změna v testu na kašel (CAT). Vyšší skóre (0-40) indikovalo větší závažnost a změnu neinvazivní saturace kyslíkem. Byly také zkoumány průzkumné koncové body; změna plicních funkcí, změna arteriálního krevního plynu a hodnocení inhalace kyslíku / NIV. Obě léčebné terapie byly prováděny po dobu 7 po sobě jdoucích dnů minimálně 6 hodin denně a maximálně 8 hodin denně. V průběhu sedmidenní studie nebylo pozorováno žádné plató období s tendencí ke zlepšení symptomů.
Změna skóre BCSS ve skupině vodík/kyslík byla větší než ve skupině kyslíku a splňovala tak kritéria pro nadřazenost. Populace FAS (-5,3 vs. 2,4; rozdíl: -2,75). Populace PPS (-5,2 vs. -2,69; rozdíl: -2,69). FAS a PPS jsou jednoduše metody výpočtu statistik v rámci experimentu na základě změn proměnných subjektu v reálném čase a porušení experimentů subjektu. Ve skupině vodík/kyslík došlo ve srovnání se skupinou s kyslíkem k významnému snížení skóre testu na kašel; Populace FAS (-11 vs. -6, p <0,001). Terapie nevyvolala významné změny v plicních funkcích, arteriálním krevním plynu a neinvazivním kyslíku mezi skupinami, stejně jako jiné koncové body/ body hodnocení.
Oba režimy zkušební skupiny představovaly přijatelné profily bezpečnosti a snášenlivosti. Nežádoucí účinky, AE, v obou skupinách byly mírné a střední závažnosti. Všechny AE byly kontrolovatelné a tolerovatelné. Vše brzy vyřešené přerušovací léčbou a symptomatickou léčbou. Intervenční skupina vodík/ kyslík také neměla žádné významné změny v laboratorních testech a fyzikálních vyšetřeních. Nedochází tedy k rušení životně důležitých orgánů a tělesných funkcí. Nežádoucí příhody související se zařízením byly také vzácné a v každé skupině se vyskytovaly jen zřídka, což naznačuje, že obě tato zařízení byla bezpečná.
Směs vodíku a kyslíku vedla k výraznějším zlepšením symptomů AZCHOPN – dušnost, kašel a hleny. Sekundární účel byl splněn, protože byl uveden bezpečný a tolerovatelný profil. Vzhledem k příznivým výsledkům terapie vodíkem/ kyslíkem je zapotřebí více rozsáhlejších studií. Vědci spekulují, že jeho nadřazenost lze přičíst fyzikálním vlastnostem vodíku; protizánětlivé, antioxidační a rychlé buněčné difúze. Předpokládá se, že nerovnováha mezi oxidačním stresem a antioxidační schopností hraje důležitou roli při vývoji a příznivém postupu CHOPN. Systémové léčivé vlastnosti vodíku jsou tedy považovány za výhodné během AZCHOPN. Vědci výzkumu nejen pro zvládání nouzových situací odvážně spekulují, že vodíková/ kyslíková terapie může být alternativou k domácí dlouhodobé kyslíkové terapii.

 

Publikováno 21.11.2021
zpět na BLOG